reklama
reklama
Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil Recenze

13:12, 4. 9. 2014

Tentokráte již ne tak velké překvapení a brilantní nářez jako u jedničky (2005). A to i přesto, že vše je na první pohled, jak má být. Stále oslní vizuální stránka filmu, možná až moc vyšperkovaná ňadry Evy Green a dalších děv, perfektní noir atmosféra drsného města hříchu, plného zabijáckých kurev, zjizvených desperátů, zkorumpovaných poldů a starých sešlých outsiderů. A k tomu silný hlavní (alespoň se tváří jako hlavní) příběh s Joshem Brolinem v roli rozervaného Dwighta, kterého srazí k zemi jeho femme fatal (Eva Green).

Jenže pak tomu dvojice Miller/Rodriguez přimíchá řadu souběžných story, které se různě proplétají, a divák několikrát klopýtne. Linie příběhu karetního hejska (Joseph Gordon-Levitt) je z drtivé většiny plonková a marně tu čekat na nějakou překvapivou pointu. Stejně tak u velké části scén, situací a sekvencí máte pocit, že se jedná o poněkud nastavovanou kaši Sin City - město hříchu. Prvotní laťka je nastavena tak vysoko, že přeskočit ji se daří jen občas.

Byť to není největší slabina. Co více zamrzí, je narativní složka snímku sama o sobě. Není to úplný průšvih, ale přece jen překvapí, že nablýskaná forma tak moc poráží obsah (s výjimkou Dwightova boje). Co naopak neomrzí, je postava drsoně Marva v brilantním podání Mickeyho Rourka. Je zábavný, temný, drsný a přesto svým způsobem sympatický a dojemný. Marv a výtvarná stránka filmu - dvě velká lákadla, která stále dokáží přebít většinu výhrad.