Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 
      
   
    
       

Star Wars: Poslední z Jediů Recenze

11:26, 15. 12. 2017

Podobně jako předchozí Epizoda VII, i osmička nabídne směs brilantních sekvencí společně s podivně postavenými či nezáživnými pasážemi. Zároveň se dá s velkou míry pravděpodobnosti říci, že toto určitě není směr, kterým by se otec ságy George Lucas, nyní odsunutý do roli útrpného pozorovatele, vydal. To ale nutně nemusí znamenat negativum.

V první řadě je třeba tvůrcům v čele s režisérem a scenáristou Rianem Johnsonem (Looper, Zmizení, Perníkový táta) a J. J. Abramsem zatleskat za kuráž a kreativitu, se kterou Star Wars posouvají do nových rovin. Prim už nehrají pompézní a efektní souboje vesmírných korábů a další sci-fi haraburdí, ale čím dál hlubší ponor do fungování Síly a její světlé a temné stránky v hlavních hrdinech. Od směsi sci-fi a kovbojky se tak Hvězdné války posouvají k jakémusi mysteriózně-ezoterickému dobrodružství.

Johnson k tomu navíc přidává i několik mistrovských scén, viz například nálet povstaleckých bombardérů na vesmírnou loď Prvního řádu. Ten se evidentně inspiroval autentickými záběry náletů amerických bombardérů na nacistické Německo za druhé světové války (záběry v pumovnici, agónie sestřelovaných bombardérů atd.). Tyto pasáže patří v rámci celé filmové série k nejlepším.

Na druhou stranu se ani Johnson neubránil několik nelogičnostem v ději, které hodně šustí papírem a které narušují divácký zážitek. Zvláště na straně Prvního řadu se ilustrace záporáků, jejich neschopnost poradit si s povstaleckými silami občas překlopí až v plákatovitou tezovitost. Když k tomu přidáme stále přibývající výhonky politické korektnosti (kapitánské můstky lodí ovládají již vetšinou ženy a mužský element je určen zhusta k tomu, aby nechápal mazanost prováděných plánů), Poslední z Jediů tak připomíná výborně rozehraný závod, ve kterém vám vítězství na poslední chvíli proklouzne mezi prsty.

Odběr newsletteru:

Odběr newsletteru:

Objednat předplatné zde

Přihlášení

Rychlovky

  • CNN Prima News: zpravodajská TV stanice v měsíci únoru dosáhla průměrný celodenní share 0,66 procenta v cílovce 15+. Nejlepšího výsledku podle Prima Group dosáhla v neděli 28. února díky share 1,50 procenta v CS 15+.

  • Forum 24: malé vydavatelství (oficiální majitel Pavel Šafr), které stojí za politicko-bulvárním portálem Forum24.cz, v roce 2020 získalo výnosy ve výši 9,7 milionu korun (prodej výrobků a služeb plus dar od miliardářského vehiklu NFNZ). O rok dříve to bylo 8 milionů korun.

  • RadioZET: jak jsme informovali již dříve, zpravodajské rádio Z radio se v rámci mediální skupiny Daniela Křetínského přesunulo z rádiového vehiklu Active Radio pod CMI News, která provozuje názorový a zpravodajský portál Info.cz.

  • Czech News Center: novým členem představenstva velkého mediálního domu (majitelé Daniel Křetínský a spol). se stal šéfredaktor Blesku Radek Lain.

  • AMI Digital: agentura nově spravuje sociální sítě značek Staropramen, Cool a Ostravar (Pivovary Staropramen). Na starosti má jak samotnou správu, tak přípravu online strategií, tvorbu kreativy a zajištění placené podpory. O tři nápojové značky z portfolia Molson Coors se stará tým pod vedením Kateřiny Marešové, strategy directorky AMI Digital.

  • Česká manažerská asociace: má nového PR manažera a kontaktní osobu pro média. Stal se jím Jan Vocel, který přichází se zkušenostmi z komunikační agentury Ewing a Asociace nestátních neziskových organizací v Česku.

  • Hit dne

    Trailer Godzilla vs Kong.

Recenze

Krajina ve stínu

Bohužel, tentokráte si režisér a scenárista Bohdan Sláma (Čtyři slunce, Venkovský učitel, Štěstí atd.), bezpochyby jeden z nejpřemýšlivějších filmových tvůrců dejme tomu střední generace, ukousl příliš velké sousto. Slámu je třeba pochválit za výběr tématu - tragické události, ke kterým skutečně došlo na Vitorazsku na a po konci války.

Když ovšem není k dispozici zdařilý scénář (Ivan Arsenjev) a Sláma s ním již nic kloudného nevyčaroval, tak se tato volba ukazuje jako dvojnásobná chyba. Rozpaky vzbuzuje již základní stavba filmu - oč nahodileji, povrchněji a zkratkovitěji se tvůrci věnují rokům, které tragédii v malé vesnici na jihu Čech předcházely, o to větší prostor dostane samotná masová vražda. Divák tak ale zákonitě nechápe motivy a jednání jednotlivých postav, mimochodem ne příliš zdařile načrtnutých. A už vůbec ne tak niterný proces, během kterého se z přátelského souseda stane vražedná bestie.

Místo aby Sláma věnoval pozornost postupnému budování atmosféry a zachycení plíživého zla, v první polovině snímku divákovi předvádí nesourodý pelmel výjevů, ve kterém je obtížné se vyznat. Herci tak toho nemají moc co hrát. Mimochodem, pokud je součástí výchozí situace skuhrání vitorazských sedláků, jak špatně se jim v První republice žije, pak by Sláma neměl vybírat tak blahobytně, ba skoro obézně vyhlížející herecké typy, kterým evidentně scházejí vrásky upracovaného a unaveného venkovana.

V porovnání s Krajinou ve stínu tak opět geniálně vyniká podobný film, monumentální Jasného epos Všichni dobří rodáci, který se věnuje podobnému tématu - jak se malý venkovský člověk dokáže vyrovnat s náporem velkých dějin a událostí. A bohužel, Veber Stanislava Majera není novým Františkem, přestože by na to Majer měl. Jen mu nikdo takovou roli nenapsal. I po Slámově filmu tak poválečné Vitorazsko zůstává stále zahaleno stínem neznáma.