Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Tři sestry: ¡Svobodu ředkvičkám! Recenze

07:59, 25. 11. 2018

Pokud se kapelník pubrockových Tří sester Ing. Magor netají nelibostí nad starší nahrávkou kapely Mydlovary (2007) vzhledem k nadměrné stopáži a množství vycpávkových skladeb, těžko říci, jak se dívá na aktuální počin s poněkud infantilním názvem ¡Svobodu ředkvičkám!. Co se týče stopáže, je novinka s necelými 40 minutami ještě v mezích snesitelnosti. Pokud jde ale o množství vycpávek nebo nebo nevýrazných songů, tak si Ředkvičky s Mydlovary mohou směle podat ruku.

Ještě první čtyři skladby - Franta Morgana, Háskov, Nafouknutej hrad a Holka ze starých časů - je možné zařadit mezi lepší až povedený třísesterský standard, který by se jednou možná mohl zařadit mezi zlatý fond kapely. Lámat se to začne u páté písně Bujará, po které následuje řada nepříliš zapamatovatelných kousků bez výraznějšího muzikantského nebo textového nápadu, s podobnou stavbou a strukturou a s pocitem, že tohle divák u Sester slyšel v bleděmodrém snad stokrát. Kupříkladu Rostě tak hodně připomíná pomalejší verzi Rokenrolu z alba Průša se vrací.

Ono je to těžké, pokud je autorská sestava v posledních x letech víceméně stálá, kapela existuje přes 30 let a jednou za dva až tři roky vychrlí album, tak možnost přijít s něčím novým a zajímavým se blíží limitní hranici a množství vycpávek je nutnou daní za dlouhověkost a stabilitu. Na druhou stranu, kapela se nikdy netajila s tím, že nové album je spíše záminkou k večírku než nějakou "závažnou" autorskou výpovědí. Takže na zdraví.