Borovan.media
Obchod exkluzivními informacemi
 

VlastníciRecenze

24. 11. 2019

Ano i ne. Režijní a scenáristický debutant na poli celovečerních filmů Jiří Havelka se zaměřil na vděčné a možná málo vytěžené téma, které nejenže skýtá celou řadu možných bizzarních situací, vztahových kolotočů, silných momentů a netušených zvratů, ale třeba díky aktuálnímu zdražování bydlení ve velkých městech může oslovit dost širokou cílovou skupinu diváků.

Jeden postarší činžovní dům, několik vlastníků a jedna domovní schůze, na které je třeba vyřešit řadu věcí, například havarijní stav plynových a elektrických rozvodů anebo děravou střechu. Těžká věc, pokud jeden z vlastníků je naivní trouba, druhá někdejší komunistická udavačka, třetí oportunista za každou a čtvrtá vypočítavá mrcha.

Havelkovi je třeba připsat ke cti, že v malém prostoru zasedací místnosti, ve které se de facto celý film odehrává, shromáždil zajímavé a uvěřitelné figury, cizí, ale přesto se společnou historií, ve které se za ta léta nashromáždila řada bolístek, antagonismů a malých lidských nevraživostí. Takto vykolíkované hřiště Havelka zaplnil brilantně napsanými dialogy a vypointovanými situacemi (možná nejlepší je hledání skrutátora a ověřovatele), ve kterých se blýskla většina zúčastněných herců (Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus nebo David Novotný) a které patří k hlavním kladům Vlastníků.

Ze všech těch verbálních střetů, skečů a scének se však autorovi bohužel nepodařilo uplést nějakou hlubší vrstvu, něco, co by film přesahovalo a odlišilo od pouhé lehké konverzační komedie. Stačí si porovnat s dalším podobně postaveným, komorním filmem Dvanáct rozhněvaných mužů (mimochodem i počet zúčastněných skoro sedí). Poněkud nedotažení Vlastníci s trochu nevěrohodným závěrem tak visí někde uprostřed mezi zdařilou konverzační zábavou a dramatem, ve kterém by nadčasově rezonovala pnutí doby.

Odběr newsletteru:

reklama

Odběr newsletteru:

Přihlášení

Krátce

  • Česká televize: získala vysílací práva na další čtyři sezony biatlonových závodů. V součtu se stávajícími, platnými do roku 2022, tak nyní vlastní práva do roku 2026, s opcí až do roku 2030. S biatlonem se na obrazovkách ČT setkávají diváci již dvanáct let, ročně se v průměru jedná o 120 hodin premiérového živého vysílání.

  • FTV Prima: další vítězství primáckého seriálu Slunečná nad Ordinací v růžové zahradě v úterý 18. února. Slunečná 1,164 milionu diváků v cílové skupině 15+, Ordinace 899 tisíc ve stejné kategorii.

  • Basinfirefest: další nákupy pro metalový festival ve Spáleném Poříčí - Suicide Silence, Steve‘n‘Seagulls, Moonspell, Rotting Christ a Dog Eat Dog.

  • Carl Cox: legendární DJ vystoupí v srpnu 2020 Praze na Křižíkově fontáně.

  • Mladá fronta: krajský soud v Českých Budějovicích zjistil úpadek vydavatelství (týdeník Euro, magazíny Auto 7, Motocykl, auto moto a sport atd.), které vlastní podnikatel v exilu František Savov. Insolvenčním správcem byla ustanovena Petra Hýsková. Přezkum přihlášených pohledávek se uskuteční 15. května. Mladá fronta na sebe podala insolvenční návrh, aby se ochránila před nároky údajných věřitelů.

  • Mautilus: brněnská softwarová firma zaměřená na tvorbu multiscreenových řešení zejména v oblasti HbbTV v uplynulém fiskálním roce prosinec 2017 až prosinec 2018 (přechod na nový účetní rok) utržila 46 milionů korun. Čistý zisk dosáhl 2,2 milionu korun.

  • Joe Satriani: fenomenální kytarista vydává v dubnu nové studiové album Shapeshifting, v pořadí již osmnácté. Novinku podpoří i souběžné koncertní turné, které proběhne v evropských zemích včetně České republiky.

  • Okko Production: produkční firma v roce 2018 utržila 32 milionů korun. V meziročním srovnání to je o 23 milionů méně. Čistý zisk 1,1 milionu z roku 2017 klesl na 240 tisíc korun.

  • Nordic Telecom: služba Nordic 5G Internet je podle firmy nyní dostupná ve zhruba 800 lokalitách po celé zemi. Jen loni vlastní sítí a sítěmi partnerů ve skupině operátor pokryl více než 25 procent českých domácností. Počet zákazníků překročil 100 tisíc.

Recenze

Modelář

Film, který nezáměrně dobře ilustruje celou bídu české kinematografie. Řemeslně výborně zvládnutý (zde tedy s výjimkou scénáře) a s podmanivými hereckými výkony. Myšlenkově však nejen chudičký, ale především naivní, částečně autistický a bolestně lokální. Je to přesně ten typ snímku, který bohužel za hranicemi této země nebude nikoho zajímat.

Již ústřední myšlenka novinky Petra Zelenky, že operátoři dronů zažívají nějaké ojedinělé příběhy, které je dobré filmově zachytit, je dost do diskuse. Možná ano, v tom případě pojďme zpracovat i napínavá dobrodružství jeřábníků nebo řidičů skladištních ještěrek. Dílo zkázy je zde však dokonáno, pokud Zelenka zkombinuje takto vykolíkované hřiště se snahou o "nápravu světa". Jeden z hlavních hrdinů se snaží tepat nejen zlořády tuzemské politiky (s přimhouřením oka se to dá, byť ta naivita je neskutečná), ale především vypořádat se s údajnými zločiny administrativy George Bushe juniora.

Pomiňme otázku, zda dnes velká část diváků vůbec ví, kdo to byl/je Bush jr. nebo třeba Dick Cheney (samozřejmě, že neví). Tahle rovina se však Zelenkovi totálně vymkla z ruky - některé pasáže působí, jakoby vůbec nepromyslel kontext a otázky, nutně vyplývající z takto nastaveného děje. Například, proč by jakýsi americký "elitní právník", pátrající po Bushových zločinech, spolupracoval s jemu neznámým autistickým nýmandem kdesi ze střední Evropy a posílal mu přísně tajné dokumenty, proč se hlavní hrdina nezaměřil i na Clintonovu administrativu (bombardování civilních měst v Jugoslávii, balkánské války, Chinagate) atd. A pak ta závěrečná scéna s "potrestáním" filmového Cheneyho - to je snad etalon kostrbaté naivity v českém filmu. Co zbylo: skvělí Kryštof Hádek a Jiří Mádl (především) v hlavních rolích, pár vtipných scén a hlášek. Málo, příliš málo.